Jak už jsem říkal – tohle byla asi nejpunkovější a
nejabsurdnější akce, které jsem se kdy účastnil. To rozhodně nemyslím jen v dobrém,
ale přece jen, už jsem tak nějak přijal, že jsem pankáč, a absurditu mám dost
rád, takže se mi to celkově moc líbilo. Jak už jsem rovněž říkal – dlouho jsem
nevěděl, jestli je celá akce larp, nebo jestli to naopak s larpem nemá nic
společné ho, a rozhodl jsem se pro první možnost. Dík vám za to (napadá mě
paralela s „textem“ poststrukturalistů… ale to je jedno). Hráli jste skvěle –
ať už to byl kterýkoli s larpů, od Nošení dřeva přes Celodenní déšť,
třídenní mokro či Návštěvu u Elfinů po Hranici, EleVAN (mimochodem, někdy
v ten samý den stavěli na té naší obskurní trase policajti) nebo Hospodu U
Svatých. Orgové měli navíc, aby se nenudili, vlastní minilarpy typu Vymysli
stůl aka Nemáme nohy, Vraž latrínu do auta (alusion alert!) či Odvážení věcí
(to jsme jeli čtyři vepředu, Sallah stál a opíral se o středový kůl stanu,
který končil asi centimetr od skla, a modlil se, aby nevypadnul), a to počítám
jen ty na místě, některé další, třeba Hecuj Sallaha nebo Bojuj s leností,
trvaly měsíce.
Měl bych asi vysvětlit aspoň dodatečně název larpu – ostatní
okolnosti jsou snad popsány na blogu v úvodu. Úhel pohledu odkazuje
samozřejmě ke skutečnosti, že každý má na stejné události poněkud jiný (a
značně omezený) názor. To jsme se snažili zohlednit především při psaní postav.
Mělo tedy jít dost o zkoumání komunikace, především (ne)dorozumění. Název
zároveň odkazuje na různé možné pohledy na larp, tady jsme asi ve finále
uspěli, jak tak počítám, kolik larpů se tam vlastně rozjelo – a kolik by se
jich ještě mohlo rozjet, ale o tom později.
Pro zajímavost doplním, o co mělo jít v Hranici. Samotný
název odkazoval k fyzické hranici království s jinými zeměmi,
hranicím poznání, hranicím lidských možností a hranicím, na nichž planou
kacíři. První aspekt je dost zjevný. Druhý a třetí byly zastoupeny v setkání
s „jiným“, jinak řečeno v střetu dvou nic o druhé straně netušících
skupin, z nichž jedna měla vskutku vyjetou filosofii/kulturu vybudovanou
okolo náhody, která cílila na rozbití stereotypu o primitivních pralesních
divoších bez přepálení na druhou stranu. Snažil jsem se o opravdu autentický
pocit ztracenosti a neznáma, proto o sobě skupiny napřed nevěděly nic a proto
jsem Příchozí dovedl doprostřed neznámého lesa se zavázanýma očima. Čtvrtý
prvek nakonec absentoval, protože nebylo agresivního církevního kontrolora, ale
mělo jít o zkoumání nepochopení, fanatismu atd. Z toho mála, co jsem
viděl, musím rozhodně ocenit, že si Místní tu náhodu opravdu užili (sice jsem
každému naordinoval trochu jiné vidění náhody, což nakonec trochu vymizelo, ale
to by asi chtělo důkladnější přípravu a větší organizovanost). Poněkud se
vytratily i soukromé snahy jednotlivých postav, například šlechtična bez vlivu
by snad mohla využít bylinkářčiny houby či drogy příchozího k ovlivnění
svého otce, případně by mohl romantik konfrontovat svůj pohled na náhodu
s tím lesním, ale to vlastně asi udělal. Jsem si vědom toho, že to chtělo
lepší přípravu, ovšem nabité (a úžasné) prázdniny tohle trochu sežraly, nestíhal
jsem všechno (btw, hned v pondělí jsem jel zas pryč a tenhle text nepíšu
v klidu domova). Déšť mě mrzel hlavně v tom, že se Místní nemohli
válet v listí a hrozně si to užívat, ale i tak celkem jeli. Docela by mě
zajímalo vaše srovnání postav od Místních a Příchozích – Místní podle mého měli
sice zajímavější život, ale byli dost nekonkrétní, zatímco Příchozí byli
konkrétnější a víc směřovaní svou nouzí. Hranici jsem vymýšlel já, ale opravdu
za hodně nápadů (k postavám a hře celkově) vděčím Usámě. A samozřejmě jsme to
probírali se Sallahem.
Epilog:
Příchozí: Řekněme, že
náhoda byla tentokrát milosrdná a nikomu z vás se rána nezanítila. Tma vás
nepronásledovala, zato jste měli dost hrozivé sny, v nichž se vám zjevoval
obrys obrovité šelmy neznámého druhu, která vám oznámila, že tajemství Lidu
střeží a budou střežit různé mocnosti. Na kraji lesa vás zadržela pátrací
výprava vyslaná církví a po výslechu rovnou pokračovala směrem k vraku vzducholodi.
Po pár hodinách vás vyděsil bestiální řev z lesa. Poté jste se domluvili,
že tohle tajemství bude vydávat každý sám za sebe, a rozešli jste se. Romantik
má hezkou příhodu a námět k zamyšlení. Šlechtična bez vlivu má velice
zajímavou informaci, která se dá použít různými způsoby. Dobrodruh se zbavil
tmy. Zarchonit má pár nových kousků do své sbírky a možná novou, úplně jinou
práci. (Mimochodem, to jméno vzniklo tak, že jsem napsal v nějakém
kontextu „zarochnit“ , nějak se upsal a pak poznamenal, že to zní jako nějaký
vzácný kámen.)
Místní: Tady budou
výsledky viditelné až dlouhodoběji, ale každopádně to pomůže obohatit váš
genotyp. Takže by už nemuseli být lidé s šedou kůží či chaotickými
magicko-narkotickými schopnostmi. A mohlo by vás být víc.
K Hospodě U Svatých můžu jen zopakovat, že jste super
hráči, protože jste opět parádně uchopili své postavy a vžili se do předložené situace
– ano, do situace, protože nic víc tam nebylo. Zažili jste obyčejný večer, i
když s vcelku neobyčejnými hosty a v neobyčejné zemi. Hospodu
vymyslel převážně Sallah s mou pomocí. Prvek tmy se objevil asi dva týdny
před hrou, kdy s ní na jedné schůzce přišel Sallah a okamžitě jsme dali
dohromady, jak by to tam mohlo proběhnout. Opět chyběly nějaké informace a dost
se to zhaluzilo velice rychlou smrtí svatého muže, který by přece jen věděl, co
a jak. Jinak veliké díky Elfin a Deraniovi za materiální podporu hospody.).
Celkově mi z toho leze, že bych měl být zodpovědnější a
pracovitější, což jsou takové nereálné životní cíle;), ale zároveň, že to ve
své podstatě bylo fajn (hm, úspěch larpu beztak nezávisí jen na úžasné
organizaci, vždycky se toho hodně stane jinak, než org zamýšlel). Už teď mě
napadají dvě možnosti pokračování, buď třídenní svět (bylo to krátké!), nebo
takový minifestival minilarpů od různých lidí. A ještě mě napadla taková dost
punková akce, ale to by bylo něco úplně jiného (dám vědět, až si to nějak
stručně zformuluju, zajímá mě, co si o tom budete myslet). Mimochodem, kdyby
vás zaráželo, že neděkuji nijak konkrétně, je to z dobrého důvodu. Kdybych
vypisoval opravdu všechno i se zdůvodněním, strávím tím víc času než přípravou
Úhlu pohledu:P.
Dík, lidi! Kritizujte, motivujte, vymýšlejte,
pokračujte…
vlndl
Žádné komentáře:
Okomentovat