Reálie herního světa
Tahle část je nekonkrétní, protože má být nekonkrétní.
Nechceme zatím vypouštět (zvlášť kvůli Hranici) moc přesných informací, takže
tu jde především o povědomí o světě.
Každá postava ví o světě něco jiného – a hráč tyto informace dostane, až si postavu
napevno vybere.
Vaše postavy mají nějaké povědomí
o světě, ve kterém žijí, ovšem zpravidla dost mlhavé, protože to třeba jsou
sedláci, kteří nevyrazili dál než dvě hodiny do nejbližší vesnice. Proto tu
nečekejte podrobné popisy. Vaše postavy
pocházejí z víceméně středověkých vesnic a městeček, ovšem přes tuto nutnou
inspiraci je náš svět fiktivní a nedá se spoléhat na nějakou konkrétní
spojitost s historií současností nebo fantasy klišé. Může to vypadat
samozřejmě, ale už jsem měl pár debat s hráči, kteří například tvrdili, že
podle precedentu z evropského středověku mají být placeni králem. Proto
vás vyzývám, myslete na to, co všechno si může postava domyslet. A pokud
narazíte na nelogičnost, před odsouzením orgů prosím rozmyslete, jestli není tato
nelogičnost záměrná a jestli prostě nejde o provokující „jinakost“ (the Other,
nevím, jak to vlastně používají v češtině).
Království, ve kterém se obě hry
odehrávají, je osídlené lidmi evropského typu (ano, máme multikulturní
deficit). Vládne mu král s neomezenými pravomocemi, který uděluje panství
šlechticům, aby se o ně starali, přesto je stále dost královské země. Královské
země mají obecně víc svobody i víc problémů, které je těžší řešit, protože
poddaní se musí odvolávat do sídelního města. Naproti tomu v lénech vládne
větší kontrola v pozitivním i negativním smyslu: výběrčí daní přijde
vždycky, ale bandité, co vypálili vedlejší farmu, budou potrestáni do tří dnů,
ještě než stihnou napadnout i vás.
Církev v říši je elitářská
organizace zabývající se teologií, vzděláním, vědou a magií, do běžného života
zasahuje zřídka; vystupuje proti tělesné i duševní zahálce a zlu, ovšem
k lidu šíří své teorie pouze v zjednodušené formě: „Pracuj.“ a
„Neubližuj. Jako bys ublížil sám sobě.“, říkají mlčenliví kněží na svých
cestách. Jediná věc, kterou pronásledují, je nekontrolovaná magie, věří totiž,
že bez patřičného teologického vzdělání nemůže být pochopena a vede ke zlu. Přes
svůj odstup je církev oblíbená, její putující příslušníci totiž často pomáhají
lidem, případně se i organizují, pokud je světská spravedlnost slabá. Jinak se
lid modlí k bohům, protože jsou dobří.
Fauna a flóra je normálně
středoevropská, jen je nutné se spolu s nehybností prostorovou pohnout
časem – třeba o pět set let nazpátek, čili medvěd je celkem běžné zvíře. Dále
tu je řada nezvyklých tvorů, problémem však je určit, kdy si je lidé vymýšlí a
kdy opravdu existují. Opět, postavy nemají přístup k definitivním
informacím.
Hygiena je nevalná, nemocí dost,
strachu z nich (zejména z epidemií) taky, ovšem na kroky ke zlepšení
se toho ví málo.
Jazyk je v království jeden,
ovšem v odlehlejších oblastech bez přístupu někoho mluvícího královským
standardem vznikají nářečí, naštěstí bývá dorozumění možné zcela bez problémů.
Pokud se vyskytne inteligentní
bytost podobná člověku, stíhá ji obvykle opovržení a je vnímána jako neúplný
člověk. Takovéto případy pak žijí na dně společnosti, případně jsou vyhnány do
divočiny, jen málokdy zabity.
V tradiční rodině muž
pracuje a žena se stará o děti. Ani jeden nemá žádné zázračné svobody. Mezi
těmi, kdo se normě svým životním stylem vymykají, jsou zástupci obou pohlaví.
Pravidla
S přihlédnutím k velikosti
akce a očekávanému složení účastníků je moc neřešíme, ale tady jsou základy.
Boj
Vzhledem k předpokládanému minimálnímu
výskytu bojů a snaze o atmosféru fiktivního světa použijeme (podobně jako pátý
Norgath) reálný systém zranění, což neznamená paralympiádu, ale spíš to, že
každé zranění zásadně ovlivní možnosti postavy. Po seknutí do ruky nejenže není
možné ruku používat třeba k uchopení kladiva a zatloukání hřebíků, ono to
dokonce bolí, takže člověk upustí meč a odpotácí se stranou. Samozřejmě, záleží
na intenzitě rány, to si ale dovolíme nechat na posouzení vám, hráčům, pouze
před hrou předvedeme, jak by to mělo fungovat.
Jinak požadujeme samozřejmě
obalené zbraně a rozum při jejich používání. Stejně je řada postav vůbec nebude
mít.
Dovednosti
Idea zlepšit pravidla pro
dovednosti se vyskytla už v průběhu prvního Norgathu, idea zjednodušit je
v průběhu druhého. Až teď ale dovednosti opouštíme jako věc v našem
pojetí larpu zbytečnou. Magie se ve hře bude vyskytovat minimálně a to v podobě,
která nevyžaduje pravidla. Jinak co umíte, umíte, ale uvažte, v jaké roli
se nacházíte, protože vaše postavy pravděpodobně umí a zejména ví daleko méně
než vy jako hráči.
Ostatní
Od lidí pod 18 let budeme chtít
prohlášení o tom, že za ně mají zodpovědnost rodiče, ale jinak jejich účast
nijak neomezujeme.
Alkohol během dne s rozumem.
A pořád platí zákony ČR:).
Vlastní larpy
Hranice:
Začalo období stability a říše má
opět čas šířit civilizaci. Jenže takových pokusů už za ty stovky let, co
v oblasti funguje nějaký stabilní stát, proběhlo několik a vzhledem
k mezidobím politických zmatků vlastně nikdo neví, jak to v pohraničí
vypadá. Kultury severovýchodních lesů a pustin v čisté podobě už prakticky
vymizely, ale jejich vliv trvá. Kmeny splynuly s výpravami osadníků
hledajících novou půdu a vytvořily řadu nových osobitých kultur, které následně
přerušily komunikaci s centrem státu. Nyní z přelidněné říše ke
hranicím znovu vyráží výpravy s různými pohnutkami. Někteří přináší
civilizaci a náboženství, někteří hledají místo, kde by se dalo svobodněji žít
(ať už potřebují onu svobodu k čemukoli), někteří hledají bohatství. Jsou to průzkumníci, dobrodruzi, muži víry i kolonizátoři. Reakce na ně jsou různé. Někteří naráží na agresivní houfce horalů,
někteří na nepřirozené přírodní úkazy, někteří na nadšené otroky. Navíc často procházejí oblastmi již dříve kolonizovanými, takže se původní
čistá opozice civilizace-barbarství rozplývá do nejistoty.
V Hranici půjde o jedno
z těchto setkání. Ani jedna strana neví, co přesně na ni čeká. Zařídit se
dopředu není tak úplně možné, všechno se rozhodne až na místě.
Hra potrvá několik hodin (6-8) a
bude se, jak už to tak na larpech bývá, odehrávat na dvou rovinách – osobní a
skupinové, kdy každá postava bude mít vlastní problémy a cíle, ale zároveň
funguje jako součást nějaké frakce. Vzhledem k tomu, že se jedná o
průzkum, jsme se rozhodli vypustit jen minimum informací, další (tedy o postavě
a o frakci) dostanete, až si vyberete frakci – tedy Příchozí nebo Místní.
Hospoda U Svatých
Tento larp se bude odehrávat v
hostinci a přilehlém okolí, kde sídlí Svatý muž, k němuž se již druhým rokem
vypravují na své pouti po posvátných místech davy poutníků. Hostinec leží kus stranou od hlavních tahů
království, nedaleko hranic kolonizovaného území. Tahle oblast patří přímo
králi a vzhledem ke své odlehlosti je dost zanedbávaná, proto se lze zde setkat
s všelijakou chátrou, kterou ze svých polností šlechtici vykážou. Na druhou
stranu je zde silně zakořeněna víra a tak jsou zde v neustálém rozporu davy
zločinců a „světců“, kteří spolu mečem a modlitbami vedou nerovný boj. Církev
zvolna přebírá v místním regionu rozhodující slovo, a coby do „sídla neřesti“
se sem stahují též různí samozvaní „vymítači zla“, ať už v jejich pojetí
znamená cokoliv. Místní hluboké lesy zřejmě skrývají nejedno tajemství, ačkoliv
většinou jsou, dle četnosti navrátivších se, smrtelná. Tudíž se najde již
málokdo, kdo by měl potřebu se po nich pídit.
Postavy zde budete mít do značné
míry připraveny, konkrétní historii si vymyslíte sami, ale lecjaké potřeby,
pohnutky, cíle atp. již dostanete (po vzoru Themy) do začátku.
Postavy (s výjimkami svatého muže a hostinských jsou androgynní, tudíž si pohlaví pro den hry vyberte sami; postavy ponesou vaše jména; ano, máme deficit v oblasti genderové korektnosti, mužský rod je brán jako základ):
Svatý muž
Přišel do této oblasti asi před rokem. Samozřejmě nesídlí
přímo v hospodě, ale jen v okolí ve vlastní skromné chatrči, hospoda si ovšem
jeho přítomnost nemůže vynachválit, protože jí od té doby závratně vzrostly
tržby. Našel zde svaté místo, na kterém celé dny medituje a přijímá věřící,
žehná jim a radí. Jinak jej hostinský podporuje jídlem, případně i noclehem,
přestože svatý muž jeho podnik takřka nenavštěvuje. Církev jeho svatost zatím
nepotvrdila ani nevyvrátila.
Hostinský
Snaží se všemi možnými prostředky zvelebit svůj podnik. Ten
momentálně zažívá nebývalý rozkvět právě díky přítomnosti poutníků, kteří
chtějí navštívit svatého muže. Rád by přilákal další lidi, kteří by mohli
zvětšit potenciál usedlosti. Přes jeho náklonnost ke svatému muži nemá příliš v
oblibě klasickou církevní hierarchii.
Hostinská
Velice pracovitá a přičinlivá žena, které však dosud chyběla
možnost své schopnosti zúročit. Nyní pomáhá svému manželovi naplnit jeho vizi
nového svatého města, nejlépe plného krásy a bohatství. Velice ráda se baví s
poutníky, radí jim a vůbec dělá všechno pro to, aby jim pomohla a přesvědčila
je o skvělosti svatého muže. Ráda by se dostala mezi šlechtu.
Hostinské starší
Dědic hostince. Podporuje své rodiče v jejich snaze o rozvoj
podniku, ovšem má jisté výhrady ke svatému muži – vnímá jej totiž jako lehce
podvratný živel v církevním systému, jehož vysoké pojetí (majestátní chrámy a
skvělé obřady) je mu tak blízké. Zatím však nejde vyloženě proti svému
otci.
Hostinské mladší
Věčný nespokojenec, známý i mimo bezprostřední okolí pro své
divoké výpravy po okolních vesnicích a především jejich hospodách. Nesouhlasí s
otcovými velkolepými plány ani s matčinou snahou povznést se nad plebs, ovšem
líbí se mu šlechtický způsob života.
Svatý bojovník
Věčný potíratel nepravostí. Přesvědčený věřící, někdy až
fanaticky zastupující své vyhraněné názory podložené neochvějnou vírou
v svatost Církve. Je zde pro požehnání Svatého muže na své další
zlopotěrné cesty. Někteří zvědavci již zaslechli zvěsti o jeho udatných činech.
Blázen
Nedávno do hostince přišel otrhaný pomatenec. V hlavě
to jistě nemá v pořádku, protože se chová šíleně, blábolí nesmysly a
mnohým slouží jako zdroj veselí. On si ze smíchu druhých nic nedělá, dokonce to
vypadá, že ho těší. Zdá se, že má laskavé srdce, nedotknuté zlem a tak je
hostinskými jeho přítomnost tolerována. Najíst zadarmo mu ale rozhodně nedají.
Poutník s nepřítomným pohledem
Zvláštní postava v černém plášti dorazila před dvěma
dny do hostince. Působí značně tajemně, chová se chladně a odtažitě a velmi
dobře platí. S nikým se moc nebaví a zatím, zdá se, nemá potřebu ničeho
jiného, než tichého popíjení (případně pokuřování dýmky). Má znamení poutníka
(fialová svíčka nakreslená na čele až nose),
ale zatím nikdo nepozoroval, že by se za Svatým vypravil.
Vysoce postavený
Bohatě oblečený člověk nejasného původu. Možná šlechtic,
možná obchodník, možná zloděj, který někde ukradl šaty, avšak chová se vybraně.
Zdá se, že cosi hledá, alespoň se pořád rozhlíží, prohlíží okolí a všemožně se
vyptává, někdy i na naprosté nepatřičnosti. V jeho společnosti je neustále
jeho osobní strážce, zdá se ovšem, že jde o službu ryze pro peníze, protože
mezi nimi sem tam vzniknou spory.
Osobní strážce
S vysoce
postaveným neustále chodí ozbrojenec zjevně sloužící coby osobní strážce.
Rozhlíží se podobně jako jeho pán, na případné zvědavce vrčí a do řeči se dává
až po několika korbelích. Poté vypravuje o všelijakých bitvách, bojích a
potyčkách, jichž se účastnil.
Prominentní synáček
Velice vkusně oblečený mladík s pochybnou motivací pro
výskyt právě v tomto hostinci. Nervózně se rozhlíží, jak kdyby po něm
někdo šel. Ruce se mu klepou, že korbel div nemusí svírat oběma rukama, aby
nerozléval moky, co do sebe po litrech klopí. Jeho přítomnost mezi poutníky na
svaté cestě je více než podivná.
Bylinkář
Místní bylinkář, který tráví čas sběrem všelikých rostlin po
lese a zbytek tráví v hostinci u svatých, kde nad pecí suší své produkty.
Působí dojmem, že je většinu času lehce mimo. Při sběru se řídí pohyby
nebeských těles a tisíci dalšími věcmi, které mu v případě potřeby vždy
slouží jako dobrá záminka pro prodloužený pobyt v hospodě. Dlužno
podotknout, že na nachlazení není nad jeho bylinný čaj.
Syn hostinského z vedlejší vsi
Nepříliš vzdělaný, řekněme hloupý, otrhaný, hrubý až sprostý
mladík, který se zde nedávno zastavil a od té doby sedí ve výčepu a pije. Nikdo
neví, proč syn významného hostinského z vedlejší vsi je zrovna zde,
v konkurenčním podniku, ale nikdo prozatím nenašel odvahu se ho zeptat.
Církevní koumák(-g)
Na své cestě za vyhledáním a zničením každého projevu
necírkevní magie do hostince zabrousil i jeden církevní mág. Z jeho očí
září vlídná nadřazenost až soucitná arogance. Nemá příliš potřebu se vybavovat
s nezasvěcenci, snad jen, když zaslechne zmínku o kouzlení, zakletí,
prokletí, odekletí, a jiném kletí. Dost možná existuje nějaká cesta
k obměkčení jeho vírou ztvrdlého srdce…
Dva pocestní ozbrojení
Do hostince včera přišli neznámí pocestní. Nikdo je, jak to
tak u pocestných bývá, ještě v místních krajích neviděl. Působí slušně, ač
včerejší pitka byla velice bujará, ale v nestřežených chvílích jsou vidět
záblesky zbraní zpod jejich plášťů. Snad dobrodruzi, snad zastánci práva a
spravedlnosti, kdo ví… (Samozřejmě jeden člověk hraje jen jednoho pocestného, ale jsou si opravdu podobní.Není nicméně nutné hlásit se ve dvojici.)
Lovec
Se dvěma podivnými tvory na ramenou dorazil sem tam se
zastavivší lovec. Nestavuje se zde často, ale okolní lesy má dobře prochozené.
Loví co se namane, ať už pro jídlo, či jen tak, ze sportu. K přírodě moc
vztah nemá. Jeho dobrodružné historky z lovu roztodivných potvor jsou
vítaným zpestřením hostinské konverzace.
Tulák
Od města k městu, od hostince k hostinci se toulá
a koumá coby. Dost možná umí něco přínosného, zde to ale zatím nepředvedl. Jeho
šaty však nevypovídají o schopnostech, které by mu snad nějak výrazně vynášely.
A dost možná se jen něco nezadařilo, každopádně jeho historky jsou zábavné a
poučné zároveň, je totiž dobrodruhem beze zbraně.
Poutník s příjemným vystupováním
A ještě jeden poutník s fialovou svíčkou na xichtu
zavítal v těchto časech do hostince u svatých. Relativně slušně oblečený,
přátelsky vystupující, ale stejně je lehce plachý a spíš si hledá své místo
v koutě. Konverzaci se ovšem nebrání, ač na nějaké obtěžování reaguje až
násilně. Zpravidla je ovšem pohroužen do hlubin své mysli.
